Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Geoportál obce Raná

mapový portál

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 12. 2017

oblacnosesnez

Bude polojasno až oblačno, ojediněle sněhové přeháňky. Denní teploty -2 až 2°C. Noční teploty -2 až -6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Počasí Ranská hora

Mapa

Datum a čas

Dnes je pondělí, 18. 12. 2017, 15:48:03

SBĚRATELSKÁ TURISTICKÁ KARTA

turistická karta

Obec Raná č. 1228

k prodeji na Obecním úřadě v Rané cena 30,- Kč

zde ke stažení

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

RANÁ
 
   Raná je malebně posazená obec na úpatí stejnojmenného bazaltového kopce, který se vypíná do výše 457 m.n.m. Kopec Raná patří k nejznámějším výběžkům Českého středohoří, masivu, který je pozůstatkem mohutné vulkanické činnosti v třetihorách. Etymologický výklad vysvětluje jméno obce z přídavného jména časný, raný. Na jeviště dějin vstupuje Raná poměrně pozdě, až počátkem 14. století. Majetek v Rané vlastnil i nejbohatší lounský měšťan, dědický rychtář Bér. Zboží, které mu zde patřilo, daroval roku 1335 lounskému klášteru magdalenitek, jež sám založil. Jedinou památkou na tyto doby je nejstarší budova v rané, kostel Všech svatých. Pkostel Všech svatýchůvodně snad románský, nese dodnes slohové znaky gotiky a baroka. Písemná zpráva o něm je z roku 1384, stál však nepochybně už dříve. Z původního zařízení se zachovala jen opuková křtitelnice z 15. století, ostatní je barokní a pochází z 18. století.
  V předhusitském období jsou písemné prameny o Rané skoupé. Na prahu husitské revoluce je Raná na tehdejší poměry větší vesnice s farním kostelem, v níž je majetek rozdělen mezi klášter magdalenitek sv. Anny a bohaté lounské patricije. Výsledkem husitských válek byla mj. změna struktury pozemkové držby. Louny se zmocnily značné části majetku okolních klášterů, které za válek zanikly. Listinou ze 17. května 1459 nařídil král Jiří z Poděbrad městu Louny, aby z bývalého klášterního zboží, tzn. Rané, Dobroměřic, Nečich a dnes již zaniklých Trhav a Oblíku založilo město nadaci na chudobinec a špitál. To se také stalo a Raná přešla nadlouho do majetku Loun. Nejstarší zápis z roku 1450 uvádí celkem 22 poplatníků. Raná měla tehdy kolem 150 obyvatel.
   Díky lounskému kronikáři Pavlu Mikšovi víme též o mimořádných událostech ve vsi, spojených většinou s přírodními pohromamyi Byly to hlavně požáry, velcí nepřátelé středověkého člověka. V roce 1554 vyhořelo pět hospodářství, v roce 1587 čtyři a v roce 1624, díky neopatrnosti malého dítěte, shořela s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí celá Raná. Škola v Rané má dlouhou tradici. Z roku 1580 pochází náhodná zmínka, že místní farář Petr Písecký připravoval děti na studium na lounské škole. Kontinuitu však můžeme předpokládat až od počátku 18. století.
   Významným mezníkem pro Ranou je rok 1849. Tehdy byl v celé zemi zrušen dosavadní systém státní správy. Odstraněním vztahu vrchnost – poddaný byla odstraněna i patrimoniální správa. Louny přišly o poddanské dávky a robotní povinnost ze špitálních vesnic. Raná se stala samosprávnou jednotkou v čele s obecním zastupitelstvem, jehož výkonnými orgány byli obecní výbor a starosta. Kolem roku 1890 je v centru událostí snaha o zřízení české školy. V Rané se totiž v souvislosti s nouzovými zákony učilo od roku 1871 výhradně německy. Na návrh českých členů komise bylo roku 1890 provedeno nové sčítání s překvapivým výsledkem: k české národnosti se přihlásilo 295 obyvatel, k německé 142. Raná zůstala v lounském okrese, s přípravami k otevření české školy se mohlo začít. Byla to škola soukromá, bez státní dotace, kterou financovala Ústřední matice školská.
Konec 19. století je ve znamení zakládání spolků a intenzivnějšího společenského života. V Rané zakládaly své spolky samostatně obě etnické skupiny: primát mají německý Sbor dobrovolných hasičů v roce 1893 a v lednu česká Čtenářsko-hospodářská beseda, jejíž členové se scházeli v hostinci Fr. Kumpeho.
   Založení Československa přineslo pro Ranou dvě zásadní změny. První bylo nahrazení světla z přírodních zdrojů, kterých se užívalo po staletí, žárovkou. V roce 1927 probíhaly práce na zavedení elektrického vedení, aby 28. března 1928 poprvé ozářila příbytky elektrická světla. Druhá měla širší dopad a jméno Rané se dostalo do podvědomí i za hranicemi státu. V roce 1930 byla v Lounech ustavena odbočka Masarykovy letecké ligy. Její náplní byla modelářská a plachtařská činnost. O dva roky později přijíždí na Ranou jeden z nejzkušenějších plachtařů, Ing. Elznic. V roce 1935 byl postaven místním obětem 1. světové války pomník.památník  světové války V poli „na pískách“ byl vykopán velký balvan a odvezen do vsi třemi páry koní. Léto 1938 bylo již ve stínu blížícího se Mnichova. Při zářijové mobilizaci rukovalo z Rané 16 občanů. Raná byla zahrnuta do Sudet a připojena k bílinskému okresu. Počátkem října 1938 bylo odstěhováno zařízení kamenolomu, hasičská stříkačka a 8. října letadla letecké ligy. Dne 10. října 1938 ve čtyři hodiny odpoledne byla Raná obsazena německým vojskem. Dne 5. května 1945 se v obci ustavil ilegální národní výbor, který začal pracovat týž den večer. Život se postupně vracel do mírových podmínek.
   Až do roku 1989 procházela obec připojená k městu Louny přirozeným vývojem v komunistickém Československu. Ihned po sametové revoluci, při prvních svobodných volbách bylo zvoleno obecní zastupitelstvo, které se od té doby velmi aktivně podílí na dalším rozvoji obce.